ProzřítiProzříti,
prozřeti, zřím, zřel, en, ení;
prozírati = počíti zříti, sehend werden;
na-
skrze zříti, durchschauen;
prohleděti, sehen;
prohlednouti, aufschauen;
napřed viděti, vor- hersehen. Jg.
P., pro + zříti, strsl. zbréti, koř.
zb
r; sr. lit. žëréti, žeriu (schimmern), žiuréti, žiuru (sehen). Mkl. aL. 28
. —
abs. Prozři! a já v túž hodinu zezřech naň. ZN. Prozřel slepec. Scip. Nebo prozři, že přijdu dni jeho.
Ž. k. 36
. 13
. Slunce dnes ještě ne- prozřelo (pro oblaky). Us
., Br.
— co: zeď, Tkad
., věci i neprohleditelné. V
. — odkud. Bůh
s nebe prozřel. Ps. ms
. Prozírá jako lesklý oblásek
ze dna studánky. Kos. 01. I
. 272.
— kudy. Skrze okénce
p. BO.
— nač (hleděti). D.
— kudy kam. Mezi těmito dvěma archy můžeš
do údolí pro- zírati. Šm. —
k čemu. Prozírati
k věcem, které po smrti přijdou. Že mimo onen smysl hlavitě prozírá písmo k vyššímu smyslu o potomstvu duchovním. Sš. I. 55. Prozírá apoštol jenom ku povinnostem lidí se týka- jícím. Sš. I. 130. —
co čím. Pán je (ovce svoje) dokonale vševědoucností svou prozírá. Sš. J. 174. (Hý.).