Prsozvěr
Prsozvěr, a, m., ku př. netopýr. Vz Am. Orb. 77. Prst. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 64. Žije na tych deset prstů. Slez. Nov. Př. 629. Trefil prstem = uhádnul. Phľd. XII. 55. Má to v prstách jako žobrák voš (veš). Ib. 1894. 443. Seděl za tabuľu sám jako p. (= osa- mělý). Brt. D. II. 59. — P. Prsty či roženec = ohnuté tyčky u kosy, na které se při ko- sení obilí nabírá. Záp. Mor. Brt. D. II. 452.