PršetiPršeti, prším, prš, šel (pršalo u Uher. Hradiště a jinde, Tč.), ení;
pršívati =
sy- pati se, prchati, padati, stieben, sprühen, fallen;
dštíti déšť,
sníh, regnen ;
barvu tra- titi, verschiessen. Jg.—
abs. Aby ten prach ven pršeti nemohl. Čern. Krásná růže prší. D. Dyž bude deščiček pršeti. Mor. P. 142. Na štěpu jedno listie se rodí a jiné prší. B0. Střelil oknem z ručnice, až skla pršela. Bart. Často pršívá, ale toliko samý déšť; nebo sníh a kroupy nikdy tam neprší. Har. II. 35. Prší, prší jalovec, ztratila jsem pět ovec; Dyž bude pršati, to ťa bude, synu, máti napájati; Schovám se za lesy, kde nikdá neprýší (tak ve zpěvě místo: neprší); Pršalo, bylo tma. Sš. P. 723
., 140
., 519
., 782. Pršela síra. Prot. 336. Vyříká pater- noster, jako když prší. Ehr. 37
. Že bude pršeť tichá vlažička, že budou pršeť velká kápata. Er. P
. 214. Věk ustavičně prší (ubíhá). Jel. Prší déšť, sníh, kroupy. Kom Prší krev, kamení (padá). Us. Začíná pršeti. Prší jen se lije, jen se cedí, jen srší, jen třepá, jen tleská
, jen šupí, jen crčí. Us
. Prší, prší, jen se lije. Er. P. 118. P-lo jako by z konve lil. Dch
. Prší, jakoby šňůry tahal. V Kunv. Msk. Prší, jakoby provázky spu- stil. Mor
. Hý. Prší tak šupoce, tak čapoce, tak se léje. Vz Tak
. Na mor. Zlínsku. Brt. Až milo prší
. Prší, až kloboučky (bubliny) vstávají, Na Mor
. Zmokl, ano pršelo. Us. A slepice také pršie = utíkají. Žk. 336
. —
co. Pršelo, pršelo drobný krupičky. Er. P. 217. Cf. Dštíti. —
odkud. Listí prší (padá)
se stromů. D. Vlasy s hlavy prší. Čern
. Prší se střechy jen crčí. Co s nebe prší, to nikomu neškodí. Č. Cožkoli před se bére, to mu jako z rukou prší. Br. Obilí z pytle děravého prší
. Zlob. An z nich prší sekanina. Dh. Bude z něj (m
. : z něho= z mračna) pršet. Er. P. 213. Ať hrom hraje kalamajku, s nebe prší brambory, já od toho neopu- stím
. U Litom. Dš. —
kudy. Prší
střechou, oknem. Us. Popel
skrze rošt pršel (padal), Čern
. —
na koho. Měsíčku, nechť prší (pa- dají) tvé paprsky na osiřelého. Hlas. Déšť pršel na nás. Č. Pršelo na nás. Us. Pršely na tebe velké krapě dešča; By na ňu pr- šelo devět dní kamení. Sš. P. 299., 662. Dal na sebe p
. Dch. By na ni pršelo ka- mení. Er. P. 165. —
čím (
kde). Pršelo krví, V., kamením. Us
. Jakoby
po všem světě hvězdami pršelo. V. V Aegyptě deště žád- ného nepřišívá. Jir. Anth
. 11. 136. —
komu kam. Pršelo mu
za krk. Us. —
kdy. Když
na sv. Barboru (4/12) prší, chodí prý husa o vánocích po ledě. Dch. Prší-li na sedmi bratrů den (11/2)
, sedm dní buď na déšť při- praven ; Prší-li
v den Marie návštěvy (2/7), čtyry neděle prý nemá úlevy. Moravan. 1875.
K večeru pršel sníh. V. —
jak dlouho. Tři měsíce žádný déšť nepršel. Kn. —
před kým. Ptáci před orlem prší (uletují). Rad. zv. — k
omu. Kterému koni prší roh. Ms. bib. —
jak. Prší svrchu (prší-li silně, obyč. o lijavci). Na Mor. u Nezamyslic. Bkř. Dnes tam prší
o celý hřebík. Us. u Újezda.