Pršeti
Pršeti. List. fil. XIV. 95. — abs. Pršalo, bylo tma. Sš. Ps. 782. Kde prší, tam je bláto. Us. Přijdu i kdyby hrábě pršely. Sá. Co činiti, aby pršelo nebo méně pršelo ? Vz Mus. 1853. 483. Vz Pěnkava (dod.), P. kdy (dod.). — co. Pršelo žaby. Pršalo, pr- šalo ty veliké kropě. Brt. D.,— odkud. Slzy mu z očí zrovna p-ly. Šml. Sladké sny jak rosa z lípy prší. Zr. Am. — kam (komu jak dlouho). Déšť pršel na nás celý den. Výb. II. 1112. Vlasů měkkých světlá obruba zlatě prší na ramena bílá. Čch. Petr. 32. Prší ti na hlavu, porosteš. Us. Dch. Na skráň mou prší květy jablo- ňové (šedivím). Osv. — kdy. Pršal déšť ve dne i v noci. Let. 253. a j. P. bude, když je měsíc v ohradě, když pes trávu žere nebo se popelí, když laštůvky lítají při zemi, když na hnoji houby rostou, když mouchy a komáři štípají, když voda v louži se pění, když vlha okolo stavení poletuje a zpívá, když se hvězdy třepotají n. když jest jich mnoho viděti a jsou červeny, když slunce vodu táhne, když je zápala ranní červená (červená-li jest večerní, budou větry), když naskakují kloboučky pod okapem. Zlinsky. Brt. Cf. Kilián, Ořech, Pátek, Pavel, Petr, Prokop, Vršiti, Zemák. — jak dlouho co. Ja co by pršalo tři roky kamení. Brt. Ps. 4. — jak. Husto p-lo. Exc. Prší, jakoby podsíval (hustě). Us. Fč. Pršel sníh hustý s povětřím. Let. 332. Prší jak s kůry, jak z koze, tak šu- poce, šope (o tichém, drobném dešti), tak čapoce (silněji), tak se léje (liják); pršelo, nech Bůh brání (silně), Brt., tak to chlóstá, šplóchá, rompluje na střecho (o lijavci). Neor.