Pruh
Pruh. Mkl. Etym. 262., List. fil. XIV. 404. P., Streifen, m. Vz Prouh. P. nebes, Vrch., horstva, Kká., země. Us. Proužek pergamenový. Mus. — P., Strieme, f., Strie- men, m. Na ruce má pruhy od provazu. Us. Tč. — P. = římsa rovná, čtyřhranná, jejíž šiřka o mnoho nad výšku vyniká. Lehner. — P. = pruh hlíny, který mezi spáry ve stopě jelení strmí. Šp. — Brm. I. 3. 144.