Průchod
Průchod, u, průchodek, dku, m. = pro- chození. P-dem (během) roku. Gndl. 1. 58. P. proudu. ZČ. III. 22. P. (projití) poled- níkem, přes poledník, Durchgang durch den Meridian, skrze přísluní, durchs Perihelium, přes slunce, durch die Sonnenscheibe. Nz. — P. = místo atd. P-dy (průtahy) plamene = dutiny kolem kotlu, kudy může plamen z peci volně procházeti. Hrm. 75. P. mezi- buničné, Intercellulargänge, vzduchové, Luftgänge, Kk, roury. ZČ. I. 347. P., ca-
naliculus: bubínkový, c. tympanicus, hlta-
nový, c. pharyngeus, hrdla děložního, c.
cervicis uteri, hrudníkový, ductus thora-
cius, jaterní, ductus hepaticus, kořenem
zubu, canalis radicis dentis, křídlatý, cana-
liculus pterygoideus, křížový, canalis sa-
cralis, krkavicový, canalis caroticus, lůž-
kový, c. alveolaris, ústřední míchy, c. cen-
tralis, patrový sestupný, c. palatinus des-
cendens, soscovitý, canaliculus mastoideus,
ucpavací, c. obturatorius, výživný, Ernäh-
rungskanal. Ktt. exc. — P. = postup atd.
Náhledu svému p. zjednati. Dk. Co do pří
zvuku mají p. v latinské řeči tato pravidla.
Křn. O to pečoval, aby všeliká ctnosť svůj
p. měla. Abr. z G II. 294. Aby právo prů-
chod mělo. Let. 404., Arch. VIII. 263. — P. = původ. P. od Adama. Sš. I. 44. — P. = čes. tanec. Škd.