PrůpověďPrůpověď =
věta. P. disjunktivní = věta vyslovující soud rozlučovací, Klc. 106.;
p. jakosti = věta vyslovující soud popisný 103.;
p. jednoslovní = holá věta bez- předmětná 97.;
p. jednotlivosti (jazykový výraz pro soud singulární);
p. kvalitativní =
p. jako3ti 103
.; p. ličnosti (druh průpo- vědí složených) 109.;
p. některosti (jazy- kový výraz pro soud částečný) 106., 107.;
p. odpírající (záporná průpověď) 101., 113.;
p podstaty (jazykový výraz pro soud sub- sumptivní) 103.;
p. porovnávající (souvětí podřadné
přirovnávací) 109.;
p. přisvědčující (kladná věta) 101.; p. rozkladná = v. dis- junktivní 106.;
p. subjektivní (jazykový výraz pro soud vztahový) =
p. s určitostí z úvahy pošlou 110., 103.; p. trojslovní (věta formule S jest
P na př. Moravan jest Slovan) 99.; p. všechnosti 106.;
p. vše- obecnosti (jazykový výraz pro soud obecný) 107. — List. fil. 1905. 257.