Pružina, pružinka
Pružina, pružinka, y, f., dlouhá, tenká, rokem n. rychle vyrostlá větev, metla, prut tenký, virga, die Gerte, Ruthe. P-nou někoho mrskati, V., přetáhnouti. Sych. — P., ohebný prut při čihadle, který sít při trhnutí svírá, der Schwungbaum. — P., u kosy hrabičné, ohnuté dřevo. — P., ohebný prut u kosy k sečení žita, der Sensehaken. V Písecku. Mg., L. Šbk. — P., dřevo v běhounu mlýnském, které klapá, aby se v oku běhounu mouka nedržela, rejčík, der Rührstock, die Streif- gerte. Prm. IV. 249. — P. listu, žebérko, die Blattrippe. —P., proutek tykve, ostružiny, hrachu atd., der Stengel. — P. v hodinkách, pružné péro, Feder, f. Klíštky s p-nou, die Federzange. Km. — P., čásť zámku na ber-
línských železech na lišky, která spouštěcí
ozubec dolů tlačí, die Schnellstange. Šp. — P., mrštnost, Schnell-, Schwungkraft, f. Gníd. — P., modřina od šlehnutí, prouha, die Strieme. V. — P., prouha, na Mor. máz, der Streifen. Posud jsou na prádle p-hy (nevy- praná špína). U Rychn. Msk.