Prvník
Prvník, a, m., první toho způsobu, der Erstling. Budiž ten p. mých přemožených. Hlas. —P., jenž první místo, důstojenství, pr- venství drží, náčelník, der Erste, Vornehmste. Bůh učinil Josefa aegyptského p-kem po králi v Aegyptě. Mark. Khyn. káz. 22. Lentulus, p. neb náčelník senatu. Mach. Petr pro za- chování jednoty v církvi náčelníkem, p-kem, hlavou od Krista ustanoven jest Sš. Mt. 136. (Hý.).