CibuleCibule, e, f. (z lat. cepa, cepula), bobule, bobulka
, puk; cibulka
, cibulečka, cibulička
. Der Zwiebel. C. obecní, Čern., kožnatá, Jg., lesní či planá, Reš
., mořská (Meerz.), řecká (planá tykvice), psi (Hundslauch), Jg., špa- nělská, květná (Blumenz.), česneková
, lilia bílého, tulipánová, harlemská, zimní či věčná. Kh
. C. se skládá z čtyř částí: z podcibulí (štítu), vlaseníčka, z šupin a pupenu. Rostl. Pleteň
, pletníček, svazek cibule. Šp. Omáčka z cibule
, D., cibulková
. Já o slivách, on o cibuli (o něčem jiném). Prov. Odnášejí ci- buli a s česnekem se navracejí (z pouti = bez užitku
, bez polepšení)
. Vz Neštěstí. Lb.
, Kom
. Vezl na trh cibuli
, zase přinesl ošlejch. (Vz Stejnosť.
Jaký odešel, taký se vrátil. Prodělání.) Č
. Z cibule plakati = nuceně. L.