Cibule
Cibule (na Ostrav. cebula. Tč.), bulbus. Nz. Cf. Mkl. Etym. 27., Rstp. 402., 62., 87., 279. C. mořská (skyla), ocúnová, Zeitlosen- zwiebel, Nz. lk., velká bílá, krvavěčervená španělská, žlutá, bleděčervená strassburská, tmavočervená remžská, madeirská, tripolská, sečka, allium fistulosum, Dlj. 20., perlová, Včk., erfurtská, hollandská, žitavská, sa- zečka, Us. Pdl., hořká, coloquintida. Byl. 15. stol., Sal. 238. Cf. Slb. 198., FB. 19,, Schd. II. 174., 269., Kk. 21., 125., Rstp. 1589., 619., 1592., 1590., Čl. 147., KP. III. 271., Čl. Kv. 125., Kram. Slov., Rosc. 5., 110., S. N., Mllr. 10. C. Mořská. Vz Slov. zdrav., Čs. lk. IV. 126., Mllr. 95. C. vtahuje prý ze vzduchu do sebe všecku nákazu, zahání bradavice, věští suchý a vlhký rok; kdo ji sází, nesmí mluviti. Vz o tom v Sbtk. Rostl. 298.—299. Cib cib cibulenka, mak mak makulenka (ma- kověnka), dyž sem mala bévala, v panenky sem hrávala. Sš. P. 757. C. pečená, nalo- žená, nadívaná, vařená. Us. Omáčka s ci- bulkou. Us. C-lu plela, oči si třela, smutně naříkala; A jdi na pole, nařež cibule, pod oči si namaž, aby neřekli, že ho neráda máš. Sš. P. 664. Přišel k nám panáček, měl čer- vený fráček, když jsme ho slíkali, nad ním jsme plakali; Sedí panna na vrátkách o de- síti kabátkách, je jí zima, až je siná (cibule). Brt. v Km. 1886. 703. — C., druh hrušek a jablek. Mor. Brt., Kčr.