Pryč
Pryč, dříve a na Slov. a Ostrav. posud preč, příč. — P. == od někud, od sebe, dále, v stranu, s očí, weg, davon, fort, hinweg, ab. Jg. P.jíti, jeti, poslati, běžeti, uletěti, utéci, odejíti, od sebe hoditi, zavrci, vzíti, vypraviti (někoho). V. Jdi p. Us. Vyhnal ho pryč. Lom. P. s ním. P. býti. D. Odešli pryč. Br. Od někud pryč se dostati; Sic všecko bude pryč; Pryč odkvapiti; Kolik je hodin? Dvě pryč. Us. Dch. Ujel s tím pryč. NB. Tč. Oba z ráje p. museli; Už se já má milá p. odbírám. Sš. Mor. p. 38., 376. Chtěje odtud p. sruby rozvozil; P.jíti od svých póhonóv a od svých žalob; Jel p. ode mne a žádných počtuov mi nevydal. Půh. II. 26., 157., 281. Řekni to pořád p. bez obalu. U Rychn. — P., velice, tuze, sehr. Pryč se zdálo, že ty ječmeny budou hezké. U Kunv. Msk. Praco- vati, píti, jísti atd. o všecko pryč (o duši, o tři vzdechy). Us. na Mor. Brt. Dnes mrzne o všecko pryč. U Rychn.