Přeběhnouti
Přeběhnouti, hnul a hl, utí; přeběžeti, žel, žení: přeběhati, přebíhati, přeběhávati, přebíhávati, přeběhovati. P., přes něco běžeti, über-, hinüberlaufen; přeliti se, téci, přetéci, přebývali, přeplniti se. überlaufen, über- fliessen, sich ergiessen; přebývati, zbývati, übersteigen ; běže poraziti, überrennen, über- laufen; předběhnouti, vorkommen, überlaufen: pominouti, verlaufen, verrliessen, verstreichen; běhaje stráviti, mit Laufen zubringen, durch- laufen; zu Jemanden überlaufen. Jg. — abs. Sem a tam přebíhati. D. Dlouhý čas (V.), rok (D.), celý den přeběhl. Přebíhá tam laně. Ros. To prkno přebíhá (vyčnívá). Us. Po- jednou den přeběhne (pomine). Léta pře- běhla. Us. Denně jich mnoho přeběhlo (k ne- příteli odešlo). D. — co, koho: místo, les, pole, prostranství, počty, Us., knihu běžně p., dítě (běže poraziti), zajíce (předběhnouti). D. Celý den jen přeběhal (běhaje ztrávil). Knihy a spisy něčí p. Jg. Všecky hory pře- běhali (hledajíce). Us. Brt. Pes přeběhl stopu (zvěři), zajíce. Šp. - přes co: přes čáru. Kom. Přeběhl nám zajíc přes cestu. Jg. Voda přes břeh již přebíhá (přetéká). Ros. Co mu asi zase přeběhlo přes cestu (co se mu asi ne- příjemného stalo? O nevrlém.)? Us. Hý. — (co) čím: slovy (pověděti pořádkem), očima, (přehlednouti), čtením, V., myslí, minulý čas pamětí. Jel. Přebíhá-li co úroky z důchodův (= přebývá-li). — (co) v čem. Přeběhl jsem to v mysli své. Jel. Život chudého v hu- benství a v bolestech přeběhl. Chč. 630. — co na čem. Přeběhl jsem všecko na svém rozumě. BO. — nad co. Přebíhá počet nad summu (zbývá). Ros. — kam. P. k nepří- teli, k jiné straně, k jinému náboženství. D. Přeběhla voda přes břeh na pole. Us. Tč. — s čím kam. S otázkami, s prosbami na koho přebíhati (=dotírati). Šm. — se. Kráva se přebíhá (běhá se), rindert wieder. Šm. — se za kým. Za tou by se ženichové byli přebíhali. Sá.