Přebože
Přebože. Ach, Bože, Přebože, co sa to děje, kdo mia nevychoval, ten mi rozka- zuje ; Ach, Bože, Přebože s vysokého neba, už jsem sa najedla služebného chleba. Mor. ps. Hrb. Ach Bože můj, Prebože můj, už to zle, každá sebe mulatuje, len já ne; Ach Bože, Prebože, čo sa bude robiť. Sl. ps. 167., 269. Ach, Bože muoj, Prebože muoj, čo mám činiť? ako način s mrcha mužom na světě žíť. Koll. Zp. I. 263. Hejže Bože, Prebože, takto to byť nemôže. Btt. Sp. 101. Mať moja ... za dvoma šuhajky za- tvárať mi nedá, za dvoma mi nedá, za tretím mi káže, jaj Bože, Prebože, týra mi svet zaviaže. Sl. spv. VI. 208. Bože náš, Pre- bože, prednovie sa blíži, žijeme v trápení, v neprestajném kríži. Čkžk. XIII. 10. Cf. Bože, Bože, Božičku, daj mi dobrú ženičku. Sb. sl. ps. II. 1. 122.