Přebrati
Přebrati. P. také = zbuditi, wecken. Slov. Němc. VII. 112. P. co také = uvažo- vati. Tkč. — koho. Už ma veru aj drie- moty počaly preberať. Slov. Šd. — co, se kde. Zahučaly gajdy a valach preberá na nich dierky. Dbš Sl. pov. VIII. 42. Úřed- ník nemá se v dskách přebírati ani čísti. Vš 149. — čím: kosou, verscheren. Šp. Můj koníčku sivovraný, přebíraj si nožič- kami. Brt. P. II. 370. — se. More je more a prebere sa. Slov. Orl. IX 247. P. se = probuditi se. Slov. Němc. VII. 78. U Opavy. Klš. Cf. Probrati se. — co nač: semenec na kaši Jrsk. Mar. — v čem. Přebírá v pití (mnoho pije). Us. Klš. Přebrati koho v čem = předčiti, übertreffen. U Opavy. Klš., Brt. D. 255. Nebyla bys u mňa jinší dělávala, ve zlatě, ve stříbre dycky prebí- rala. Sš. P. 147. P. se v něčem = povrchně konati. Us. Bkř. — nač. Jaborové husličky ony pěkně hrajó, dyž na ně prstečky pěkně přebírajó. Sš. P. 615. — se kudy: řekou (projíti). Us.