Přebyti
Přebyti, budu (bydu) yl, ytí, přebývati = přes nějaký čas býti, pobyti, přetrvati, eine Zeit lang sein, bleiben, ausdauern, währen ; bydleti, wohnen, leben, sich aufhalten; býti, sich befinden; přežiti, über die Zeit bleiben, überleben; nad počet býti, übrig sein, über- bleiben, überzählig sein, darüber sein. Jg. — abs. Přebudiž Bůh (na stokrát) i. e. když se stala škoda, Us. Přebudiž Bohu žel. Krok. Podšívka přebývá (jest delší). D. Přebudeš panenko(zbudeš). Sych. Když tu přebudu,mu- sím Řím ohledati. ZN. Tu přebudeš několik časů. BO. — jak. Vida manžely, an v lásce přebývají. Stele. — kde (v čem, pod čím, při čem, na čem, po čem, u čeho, vůkol čeho). Abychom v té hospodě přebývali. Háj. Na Křivoklátě přebýváše; P. u bratra. Dal. 130., 50. U něho ty přebyla týden. Pč. 27. Ale v té mále schráni přebýval duch přemohutný. Sš. I. 7. P. v městě. Výb. II. 71. Druhé muož býti biskup svatokupcem v biskupském úřadě přebývaje. Hus. I. 414. Který na nebi nad námi přebýváš. Er. P. 50. Po púšči přebývachu. Výb. 1. 196. Po- slední do chrámu bývá, kdo pod zvonicí přebývá Č. M. 9. V lásce a v jednotě pře- bývali v koruně české pod králem svým. Let. 240. P. v rozkošech. Chč. 304. Přebý- vati v kraji, ve vsi, D., v lese, Dal., v cha- lupě. Kom. Někoho v životě p. (přežiti). Přebývati pod tesklivým neštěstím. Troj. P. při dvoře D. P. na Starém městě. Ros. Přebývaje na bocě hory; V starých pře- bývá, rozum a v dlouhovččnýeh moudrost'. BO. Přebudu v Efesu až do letnic; U vás přebudu přes zimu. ZN. Vůkol nich pře- bývá Bůh. Kom. — s kým: se svou čeledí někde p. St. skl. Než ti, již s ním přebý- vají. Kat. 620. Na věky s Bohem přebývati žádají. Anth. I. 76. Když s ní přebýváše. GR.— Tkad. — co. Když Neklan své dni přebyl (přežil). Plk. P. moře, země, řeku = přejíti. L., Mus. Pobudem, nebudem, světa nepřebudem (proti starostlivým a lakomým). Ros., Er. P. 358. — koho. Št. To byl člověk, přebuď ho Bohu žel. U Dobrušky. Vk. Již jsme jeho ženu přebyli (přežili); Přebyvši syny své. Půh. I. 278., II. 439. Mnoho lidí jsem přebyl. U Ostrav. Tč. Přebude-li jej. Tov. 108. — čeho. Myslí, že světa přebudou. Kram. — komu. Ještě mu přebývá. Ros., V. — z čeho. Přebyde-li co z příspěvků, na nás pamatujte. Sych. — jak od čeho. Střecha na loket od zdi přebývá. Jg. — koho čím: životem (přežiti). 1516., J. tr. — koho v čem. Přebyla-liby žena Cvo- kova muže svého v živnosti. Záp. m. 1153. — se. Již se dlouho nepřebudu (nebudu dl. živ). U Jičína. Ltk. .