Předejíti
Předejíti. — abs. Předcházející vůle boží. MH. 13. Jestliže se to nepředejde. Abr. — co. Ž. gloss. 94. a 2., Št. Kn. š. 126. A který jest, jenž ovcě předšel, jedné ten, jenž . . . Hus. II. 224. — si koho, für sich gewinnen. Us. Klš. — co, čemu, se čím. Je tu slovy předcházel Nestor (mluvil první). Lpř. Sl. I. 96. Nepředcházejme sou- dem budoucnosti. Šml. Činy naše milostí svou předcházej. Mž. 8. Někoho smrtí p. Mus. Všichni křesťané aby ctěním sě před- cházeli. Hus I. 139. — kde. Předejde vás v Galilei. Hus II. 133. — jak kam. Jedna doba přechází znenáhla do druhé. Frč. — kdy. Prziedjid v čas zralý, praeveni. Ž. wit. 118. 147.