1. Předek1.
Předek, dku, m., strsl. ?r?d?k?, příp. -???. Mkl. B. 263
. — P.
, přední strana každé věci, der Vordertheil. P. lodí, hrdla, V., vozu, Ros., koně. D. —
P.,
přední obilí. Na Mor. Brt. —
P., kadlub u těla zvířecího. Ssav. —
P.,
líce hradby, die Ge- sichtslinie. Bur. — Na p-ku i na zadku ko- vati. D. Po p-ku, z p-ku, od p-ku, vorn. Ros. Chraň se psího p-dku, koňského zadku a ženského prostředku. Prov.
Předkem = nejprve, zum ersten, zuerst, für's erste. D. On se odvolal předkem na všecky pány. NB. Tč. Račte své zdání předkem oznámiti. Let. 365. P-kem a najprve kdyby.. . Nar. o h. a k. P-kem JMK. ráčí nad tím moc míti. Zř. F. I. Předkem a nejprve (V.) prosíme za spravedlivé. Sych. A předkem bychom sobě toho žádali. V. —
P.,
před- nosť, der Vorzug, Vorrang, Vorsitz, die Oberhand, das Vorrecht. Jg. Někomu p. dáti; o p. se hádati, D., p. držeti, obdržeti. V. Větší nad menším moc a p. má. Prov. Hrob Krista pána před jinými místy sva- tými p. drží. Pref. 189. P. něčemu vésti (v čele býti). U Opav. Klš. Na Mor. Brt
. P. vésti = předním býti. Mor. Brt. V ožral- ství p. máte. Ler. Petr vede p. v práci, v lidu. Sš. J
. 304., 48. Židé v té straně před Samaritány předek měli. Sš. J. 70
. —
Předky, pl
.,
přední sladké pivo (v pivo- váře), die Vorwürze; předky kořalky,
vý- s
tře
lky, der Vorlauf, -schuss, der stärkste Branntwein. Šm., Plk. —
P.v horn., der (das) Ort, der Ortsstoss, Ortshieb. Předek štolní, překopní, střídavý, der Stollen-, Quer- schlags-, Streckenort; p. úzký, der schmale Ortshieb, der schmale Ort ; p. široký, der breite Ort, der breite Ortshieb
, der breite Blick; p
. dvojný, podvojný, der Doppelort, der Doppelbetrieb (die 'Doppelstrecke); p
. pracovní n. robotní, der Arbeitsstoss; p. porubný, der Abbaustoss; p. stěnový, der Strebstoss; p. pilířový, der Pfeilerort, der Pfeilerstoss; p. uhelný, der Kohlenort, der Kohlenbetrieb; p. jalový, der taube Ort. Gesteinort; p. směrný, der streichende Ort; p. dovrchní, der schwebende Ort; p. úpadní, der Flachort, einfallende Ort; p
. přípravný, der Vorrichtungsort; p. protější (protějšek), der Gegenort, der Gegenortsbetrieb. Hř. P. hlavní, der Hauptort; p. poboční (ve- dlejší), der (das) Nebenort. Bc.