Předchvátiti
Předchvátiti, před chvátiti, il, cen, cení (na Slov. -těn, tění); předchvátnouti, tnul a tl, ut, utí, předchvacovati. — P., napřed uchvátiti, kvapně něco před jiným uchytiti, předejiti, předstihnouti, vorgreifen, vorher - wegnehmen, entreissen, wegschnappen. Jg. — co, koho. Služebníky Páně p. Br. Nohy p. chtěly oči. V. — čeho. Uloženého času p. chtěje. Eus. — co komu: vítězství, dar. Plk. Pole jiným p. chtějí. V. — koho čím. Uctivostí jeden druhého p. chtěl. Kr. mosk. — V. — Předchvácen býti čím : smrtí. V. Soudce nepravým nadymačův uší žalováním předchvacený. Kom.