Předložka
Předložka. P-žky, po nichž se samohláska v násloví dlouží. Vz Gb. H. ml. I. 235. Vo- kalisování předložek před br-, bř-, dl-, dr-, dř-, dv-, h-, ch-, k-, m-, p-, sa-, se-, si-, sk-, sl-, sm-, so-, sta-, sti-, sto-, str-, stu-, sty-, sú-, sv-, sy-, š-, t-, v-, z-, ž-. Vz Gb. II. ml. I. 182.—185. P-ky vlastní a nevlastní. Vz Mus. fil. I. 325. nn. — P. ke kamnům, Ofentasse, f. Jeř.