Přednésti
Přednésti, nesu, nes, nesa (ouc), nesl, sen a šen, sení a šení; přednášeti, ejí, el, en, ení; přednášívati, na před nésti, vor- tragen ; vypravovati a jako před oči rozumu stavěti, k vysvětlení atd. podati, vortragen; předložiti k volení, antragen. vorbringen, Antrag machen; obžalovati, anklagen; pred- nosť dáti, vorsetzen, vorziehen. Jg. — co: korouhev, Us., něčí prosbu, žalobu, D., no- vinu. V. Přednes Pán podobenství bral se tam. Sš. L. 135. P. zeměpis, počty, latinu, lépe: o zeměpisu, o počtech a latině, nebo: učiti zeměpisu atd. Šm. V Brs. 138. čteme o věci takto: P. něco (= učiti čemu, vy- kládati co) jest slovo dobré, jak příklady zde uvedené dokazují. Přes to všecko v po- třebách školních a kostelních lépe užívati slov: vykládati, výklad, řeč než: přednášeti, přednáška. — co kdy: kříž při pohřbu. Us. — co jak : v slovích sprostých něco p. V., J. tr. — oč. On přednášel o statek po p. Bohušovi. Žer. Přednesl jsem o psaní do Lužic učiněné. Žer. Záp. II. 25. — co kam: před krále. Br. — co komu: kní- žeti, D., lidu slovo boží p. Jg. Kdo mu to přednese, aby se vydal na cestu. Us. — koho kde, u koho = obžalovati. Ms. Arch. Ber. — co, koho nad koho = před- nosť dáti. Mne nad bratry mé přednesete. »Smrž. Chudobu nad bohactví přednášeti. Lom. — adv. P. dobře, jasně, srozumi- telně, krásně. Zpěvák dobře přednáší. Us. — co k čemu: k vyrozumění. Kom.