Předpokládati
Předpokládati, předpojímati, voraus- setzen. — co. Všeliká národní víra před- pokládá obřady. Hanka. To p-dá dobrou znalosť věci. Dch. Opatření tato předpo- kládají nedostatek gruntovních knih, lépe prý: Opatření tato stala se v tom domnění, jakoby nebylo žádných kněh gruntovních. — P. místo: pokládati za to, není prý české, Předpokládejme, lépe prý : dejme tomu, že... Ale v Brs. 138. Čteme o této věci takto: Slova předpokládati neznali staří a užívali zvl. v obratech: setzen wir voraus, nehmen wir an, výrazů: dejme tomu, položme. Vz Dáti, Položiti. Aneb pouhý konditional. By pak bylo. Jel. Nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj. Br. Avšak slovo pokládati má tolik významů, že předpoklá- dati za příčinou srozumitelnosti utvořeno. K tomu třeba za něm. Voraussetzung slova předpokládání, ježto položení neb pokládání pojmu určitě nevyjadřuje. Ein jeder Glaube setzt gewisse Ceremonien voraus = každá víra předpokládá obřady. Slova chce, žádá, zakládá se na myšlénky této nevystihnou. Ein solches Benehmen setzt eine schlechte Erziehung voraus, předpokládá špatné vy- chování. Rekne-li se: vychází, zakládá se, jest tím smysl obměněn. Brs. tedy slovo předpokládati připouští, kdekoli ho třeba jest, jinak ovšem užívejme raději sloves nahoře uvedených.