1. Přejíti
1. Přejíti, jdu, jdi, jda (ouc), šel (šed, ši), jití; přechoditi, il, zení; přecházeti, el, ení. — P., z místa na místo přejíti, über- gehen, überkommen, verstreichen; v jiný stav přejíti, proměnu vzíti, den Zustand ändern, übergehen; míjeti, über-, vorüber- gehen; přehlédnouti, ohlédati, durch-, über- gehen. Vz P. se. Jg. — abs. Často tu pře- chází. Ros. Bouřka brzo přešla. Déšť přešel. Us. Radosť, smutek přechází, L., horkosť. Sych. Čas přejde (mine). D. Rok přešel. Zlob. Naše kráva přechodila (později se otelila). Hanka. Když třetie pře přejde. Ku. rož. 88. Mnoho zlata, až oči přecházely. Dch. Zvěř přechází. Světoz. Mračna pře- cházejí, jelen přechází. Šm. Hrála tam hudba, až sluch přecházel. Us. Hrš. Přejde cha- lupa i komín (vše vezme konec). V Pečíně. Msk. — co, koho: lávku, kopec, řeku, V., les. pole, Jg., počet, knihu, dílo, Us., hranice, meze. Jg. Celý den přechoditi. D. Až ho zlosť přejde. D. Přešla ho trpěli- vosť, Us. Jg., Kšá., horkosť. Sych. Celý zákon přešel (pročetl, prohledal). Us. Přešel ho (nedbal jeho). Kšá. Všecko člověka ko- nečně přejde. Dch. P. stopu. Šp. — (od- kud) kam. Duše z těla do těla přechází. Jel. Z jedné části řeči v druhou přejíti. Jg. Přechází z místa na místo. Us. Kšá. Žezlo od Judy na cizozemce přešlo. Sš. L. 7. Pře- chází Pán nyní po onom výroku k tomuto svědectví. Sš. J. 93. A tak na všecky lidi smrť přešla. Sš. I. 1.. (51. P. z radosti do žalosti, Jg., ze smrti do života. Ros. P. k nepříteli. Jg. Od všeobecného přejíti k obzvláštnímu. Jg. P. k jinému nábožen- ství. Jg., J. tr. Od záporu přechodí ke kladu. Sš. I. 109. — kam, nač: na horu, Us., na jinou víru. J. tr. — kudy: přes lávku, řeku, kopec, V., přes cíl. Jel. — (co) jak. Dvě řece bez mostu a bez lodí přešli. Dal. Vody suchou nohou p. Háj. 75. Po pořádku přecházeti. Sych. Vůz divným způsobem přes dva rozvodněné potoky přešel (přejel). Plk. Barva přechází do modra. Us. Kšá. — komu. Až všem oči leskem přechá- zely. Až člověku zrak přechází; Přechází mu zrak a sluch; Přešla mu veselosť, chuť atd., správně: přešla ho veselosť, trpělivost', došla mu trpělivost', odstoupila ho trpě- livost:. Vz Chuť. Brs. 141. Cf. P. od čeho. — v co: Maso v hnilobu přešlo. Jg. Křemenec přechází v opál. Vys. Dva syny, jejú hlasy přecházesta v muska. Rkk. 9. Což v ústech řeckých v Nikodem přešlo. Sš.J. 46. P. v zapomenutí, Ml, v skutečnost. Šm. Přejde to v nepamět. T. — kdy. Práva přecházejí (verjähren) ve třech létech a 18 nedělích. Žer. Záp. I. 185. — od čeho. Tak hrozno bylo, že až mé oči přecházely od samého blesku. Us. v Dobrušce. Vk. — se. On se přešel (jda se unavil, ging sich müde). — se kde. Prkno se přešlo na slunci (zbor- tilo se, warf sich). Us. — se komu. Pře- chodilo se jí (přechodila čas těhotná žena). Lk. Potrava se mu přecházela (nedostávalo se jí). Skl. IV. 222.