2. Přejíti2.
Přejíti, přejati, jal, at, etí (na Slov. -atí);
přejmouti, jmu, ul, ut, utí (vz Jmouti, Pnouti);
přejímati. P.,
z ruky do ruky bráti, přendati, aus einer Hand in die andere nehmen
, umwechseln, übernehmen;
přijati, zu sich, an sich nehmen, übernehmen;
uvo-
liti se něco nésti, na se vzíti, auf sich nehmen
, übernehmen;
na se táhnouti, an sich ziehen; c
izí věc podskoče k sobě vzíti, auffangen
, unterschlagen;
rozvažovati, přemýšleti, be- trachten, überlegen;
pří
liš mnoho vzíti, zu viel nehmen. Jg. —
co,
koho: práci, úřad, zprávu, dluhy, Jg
., řeč (do řeči skočiti, im Sprechen unterbrechen, das Wort nehmen). Br
. Přejav mu řeč dí. Mudr. P. list (zachy- titi), Ctib., J. tr., statek, D
., stráž, cestu (přetíti
, zameziti chůzi). Šm. Že by věno přejala. Půh. I. 212. Bavorští posla s listem přejali (chytili, auffangen, aufheben). Skl. V. 171. Ta nemoc ho strašně přejala (an- greifen). Na Ostrav. Tč. Když noc boj pře- jímala (přítrž mu činila), nazpátek aby se obraceli, troubiti kázal. Valk. Alx. Něco p. (přepsati). V. —
co na co, na koho. Po smrti otce jeho dluhy na se přijal. V
. To odpovídání na se přejmu
. Sych. — Br. —
koho na čem, v čem, kde. Přejímati koho v placení (přetahovati, prellen, überziehen). Nepřejímali jich hospodáři na placení. V. Koho na cestě (chytiti). V. V obchodu ně- koho p. Rad. zvíř. —
co odkud kam:
s papíru
na pergamen (přepsati). J. tr
. Ka- valský pak
v levou ruku korouhev přejal. L. Žáka
z jiné třídy p
. Jg. Z jedné knihy
do druhé něco p. (opsati). J. tr. —
co čím. A tak má velkou moc, že vřelost vody v kotle studeným svým přirozením přejímá a stavuje. Volk. Ačkoli hřmotem a hlukem mnozí řeč jeho přejímali (přerušovali). Ep. Pog. Okem
svým
v sebe přejme najednou všechnu povahu světla, Sš. L. 117. —
co po kom. Dům po otci p. Jg. Dluhy po otci p. V. —
co (od koho) jak. Což jest viece přejala mimo své véno od něho. Půh. I. 171 V našich vydáních se nepřejíma
é (listové Pavlovi) pořádkem času, nýbrž
podlij vážnosti církví. Sš. I. 9
. —
co komu: cestu (zastaviti)
. L. Poslu psaní (vzíti)
, Ros., řeč někomu (do řeči mu vskočiti). Mudr
., Troj. Já jsem si to také přejímal (rozvažoval)
. Ros. —
se. Věci ty se vzájemně přejímají
. Sš
. L. 205. —
se čím (příliš mnoho bráti, zu viel nehmen). Nepřejímej se nepotřeb- nými služebníky. V. —
se s kým (střídati se, abwechseln). Ženy chtěly, aby se s nimi muži aneb regimentem rozdělili aneb pře- jímali. Kom. —
se kdy. U židů pro přísné šetření předpisu o neděláni a odpočinku ne- mohli p
o sobě dva svátkové se přejímati. Sš. J. 291.