1. Přejíti
1. Přejíti. — abs Vše přejde. Us. Letní přešel čas. Mcha. Než malá přešla chvilka. Kká. Už je mu lépe, už přechází (o nemo- cném). Us. Brnt. Mala's nebyť falešná, ne- byla bys tak přešla. Prss. — co, koho. Ž. wit. 8. 9 , 20. 4., 65. 12., 123. o. Přechází-li dráha řeku. NA. IV. 192. Nemoc přecho- diti. Us. Húsenky přešly strom (požraly). Brt D. 255. — kam (odkud, kdy, čím, jak, přes co, kde). Sněm přešel přes jeho návrh k dennímu pořádku. Us. Hrts. Statek naň přešel koupí, Šml., zaplacením poslední lhůty. Pr. 1884. 14. P. z vlasti do vlasti. Ž. wit. 104. 13. Přechází-li paprsek směrem přímým z látky do látky; Hmota jen postupem času z místa do místa pře- chází. Mj. 151. Bájky indické přešly do cizích jazyků již v starém věku. J. Lpř. Slovo to za středověku do románských jazyků přešlo. Osv. VI. 687. Království přešlo na syna. Lpř. Hudební kus přechází na mnohých místech do jiné toniny. Zv. Statek přecházel z pokolení na pokolení. Šmb. Netrpělivě z místa na místo p-zel. Hrts. Pevnosti jedna za druhou v ruce ne- přátel p-zely. Šb. F. Když těleso ze sku- penství tekutého p-zí ve skupenství pevné. ZČ I. 249. Barva zelená do černa p-zí. Mour. P. k hlavní věci. Us. Prešiel na sucho. Rr. MBš. — kudy. P. někam můst- kem. Nrd. Přešel prudce po pokoji. Hrts. Roku 174. přešel přes Dunaj. Tk. Po rý- nečku přechodzila. Sl. ps. 79 — več (čím). Voda p-zí v páry. Mj. 134. Kovy kapalní a p-zejí velikým horkem v páry. Mj 3. (46.). Zaražená síla hybná p-zí v teplo. Stč Zem. 253. Jméno Caesarovo přešlo během včkův u Němců a Slovanů v obecný název císaře. Jir. — co jak. Tichým krokem přešel celi. Vrch. — se = projíti se. Mor. Brt. D. 168.