Přelouč
Přelouč, od Přeluta. Pal. Rdh. I. 132. Cf. Arch. VII. 717 To by musil na mne někdo z P-če přijíť (aby mne poučil)! Us. Jak moudře Přeloučtí při mezi hejtmanem a primasem rozhodli; Jaké apoštoly do Prahy poslali ; Jak inženýra do šatlavy zavedli; Proč zločince, který měl býti obě- šen, pustili; Proč s teplou buchtou na led nechodili; Jak okenice zavírali; Jak ture- ckou muziku nahradili. Vz Sbtk. Krat. h. 89.—91. Cf. také ib 297.— Z P-če Tomáš. Pyp. K. II. 348. Vz násl.