Přemoci co, koho
Přemoci co, koho. Přemohla ji dřímota. Osv. Přemáhal děvku (násilí ji činil). Us. Rgl. Tělo, svět, ďábla přemáhám. Mž. 3. Všecky přemohl a přehádal. Pass. P-hla každého těch smilná žádosť. Št. Kn. š. 77. P-hlo ho pokušení. Ib. 9. P-hal se, seč byl. Us. Dch. Pravda všecky svědky přemáhá; P. ďábla i jeho dóvody. Hus I. 188., III. 115. Snadno je takého přemocť, kdo se ne- brání. Us. Tč. — čím. Přehádáním někoho p. Pass. P. pýchu pokorou, chlípnosť mrtve- ním, lakomosť almužnou, hněv mírností. Mž. 120. Prostí lidé vás (kněze) přemáhají písmy svatými (lépe je znají). Bart. 169. P. koho svědky k bezživotí. Št. Kn. á. 146. — kde. Síla vykonává práci, přemá- há-li odpor po určité dráze. ZČ. I. 251. — v čem. Nemohu se v tom p. Dch. P-hati se ve zlosti Mž 87. Labuť přemáháš v bě- losti. Eip. 819. P. se v dobrém. Št Kn. š. 69. — jak. P-hati se s napnutím všech sil. Hrts. — nad co. Pravda nade všechny věci přemáhá. Hus II. 188.