Přenerozdílný
Přenerozdílný, docela nerozdílný, ganz untheilbar. P. svátosť. Trakt. Přeneslýchaný, unerhört. St. skl. IV. 408. Přenesnadný, sehr schwierig. Přenésti, nesu, nesa, sl, nesen ení; pře- nositi, il, šen, ení; přenášeti, el, en, ení; pře- nášívati. P., na jiné místo nésti, übertragen; přes něco nésti, übertragen, überbringen; sepsati, zu Papier bringen; svěřiti, v úřad odevzdati, übertragen, zuwenden, anvertrauen Jemanden etwas: obrátiti, an-, hinwenden; dále zavésti, darüber hinweg, zu weit tragen. Jg. — abs. Ta ručnice přenáší, trägt zu hoch und weit. Us. Hý. — co, koho: psaní (do- nésti), D., slova, smysl (jiný význam jim dáti). Ros. Hory přenášeti (kdo ví co veli- kého činiti). Dch. Hory přenášeti (rčení bi- blické) = věci sebe větší, jež celému světu s podivením jsou, ba všechny možné zázraky a divy tvořiti a vykonávati. Sš. I. 256., 257. A mám-li veškeru víru, tak že hory pře- náším. (Mt. 18. 20.). Sš. I. 256., 257. P. pohyb, übertragen. Sp. Přenáší to (z místa na místo) jako kočka koťata. Us. Brt. — co k čemu. Od přirozeného vyznamenáni k jinému smyslu slova přenášeti. Kom. Krá- lovství k jinému p. Jel. P. soudcovství k lí- čení a rozhodnutí pře, das Gericht zur Ver- handlung u. Entscheidung einer Rechtssache delegiren. J. tr. — co na co, na koho. Přenésti vyšetřování na jiný soud. J. tr. I přenesechu své zvěsty na druhý břeh. Rkk. 14. Úctu Bohu dlužnou na tvory, lidi a němou tvář přenesli. Sš. I. 31. Pakliby dul . . . na jiného přenesen byl. CJB 359. Aniž apoštol podmětné a osobné smýšlení a představení na hmotnou přírodu přenáší, Sš. 1. 90. Na sebe i na své potomky dů- stojnosť božskou přenesl. Br. P. něco na papír (sepsati). V. Přenesl to na mne. Kom. Na čáru ab jedničku a přenésti. Nz. Ne- mocného na potřebu p. Lk. — co odkud kam: z Benátek do Říma, Har., z dolej- šího patra do hořejšího, Us., z knihy do knihy, D.. nemocného z postele do postele p. Us. Poloměr do obvodu kruhového co tětivu vnésti (přenésti). Nz. — co, koho přes co: přes potok. Ros. Mezek břemena přes místa příkrá přenáší. Kom. P. něco přes řeku. Alx. 1325. Přenes mě, koníčku, přes ten černej les Er. P. 143. — na čem. Na pleci přes vodu p. Chč. 446. — komu, Ručnice mu přenáší. Ros. — se, jinam jiti, letěti, se stěhovati, sich anders wohin be- geben, gehen, fliegen, ziehen usw. Jinam se p. V. -- co, koho, se čím. Koulí ptáka přenesl. L. P. něco očima (neviděti to), L., okem (pohrdati něčím). L. Myslí svou někam se p. V. Kružidlem rovné dílky přenášeti. Nz. — co v co, kam. Přenáší v jiné (věci) smysl (= obrací). Kram. Že máť krev so- j kolí v rod havran přenesla. Hdk. C. 52. Časy pozdější v předešlosť přenášejí. Sš. J. 48. — co na koho čím: směnku rubo- pisem p. (indossiren). J. tr. — se. Řekněte hoře této: Přenes se odtad tam a přenese se. Sš. I. 257. — se s čím. Co se s tím pořád přenášíš? — co kam jak. Veškeru radosť srdce svého žádá na apoštoly dle jich schopnosti přenésti. Sš. J. 266. Mnoho věcí ústním podáním na potomky přenesli. Sš. Sk. 3.