Cimbál
Cimbál. Vz KP. II. 300., Kram. Slov., Cymbál, S. N., Mkl. Etym. 29. Prodám ovce, kupím krávu, dám peníze do clu; Muzika mu hrála do bílého rána, dal synek muzice tolar do c-la; Dal si udělat z řepy c., tak sobě cingal, z cibule paličky. Sš. P. 534., 598., 683. — C. = široký límec v zadu na halenách obyvatelův Uher. Brodu a Uher. Hradiště. Brt. v Osv. 1884. 31. Kdo takovou halenu nosí, slove cimbalistou; střapkář, kdo nosí na c-lu střapec. Sbtk. Krat. h. 147. — C, a, m., alter Kerl. U Místka. Škd.