Přerývka
Přerývka, y, f., malá přerva, eine Spalte, kleine Kluft, Schlucht, Rinne. Kde voda stojí, p-ky se dělají, aby odtékala. Na Ostrav. TČ. — P., die Unterbrechung. P. v metrice jest = přesahání slova z jedné stopy ver- šové do druhé tak, že jí nevyplňuje a zá- roveň verš v souměrné částky článkuje. Die Caesur, der Einschnitt. P. silná či mužská, spadá-li mezi dvih a klad, slabá či ženská, spadá-li mezi první a druhou část kladu. Chceš-li do-jít v umě-ní věn-ců, plytkosti nenáviď. Obmeše - né stu - dánky a stínů prochlady lesních. Pozn. Ve verších přízvučných (a výminkou i v časoměrných) není třeba, by slovo ze stopy v stopu přesahovalo, by vznikla p-ka, nýbrž stačí k tomu i slovo jednoslabičné, vyplňující dvih: Chladnější jest tam sice kraj, zimy ostrota větši. KB. 4. Vz Rozkol. Kromě toho jest p-ka slovná, když se slova verše tak rozdělí, že z části k předchodné a z části k následné stopě ná- ležejí; p. stopná, když se stopa koncern slova rozpoltí tak, že druhá čásť její od jiného slova počíná. Mimo to jsou p-ky některé hlavní, jiné vedlejší, některé stálé ? jiné změnné. Žíto | bě | lá se, | le | pou | lako | má | rosa růži | na | pájí. V tomto verši jest čtvero přerývek slovných, pět rozkolů stepných, z nichž tři slabé a dva silné jsou, hlavní pak jest v stopě třetí. V pětiměru jest p. po pátém polotaktu a dělí verš na dvě polovice. V šestiměru jest p. obyčejně v třetí stopě po arsi (p. epická) aneb řidčeji po první krátké slabice (-/.arä to/to - ???/aíor). Není-li p. v třetí stopě, tehdy jest ve čtvrté po arsi (?^^?????'^), s kterouž obyč. spojena jest p. v druhé stopě po arsi. Zk. Ml. II. 189. a násl. Vz tam více. Vz Caesura.