Přeslechnouti
Přeslechnouti, (na Slov. přešly'dmouti), chnul a chl, ut, utí; přeslyšeti, el, en, ení; přeslýchati, přeslýchávati = až do konce slyšeti, völlig anhören, bis zu Ende hören; neslyšeti, verhören, nichts hören. Jg. -— abs. Přeslýchám (nedoslýcháni). Reš. — co, koho. Ted' jste ráčili p. všickni ten majestat. Čr. Rač mě p. Bj. Prosil, aby nás přeslechl a on toho neučinil; Páni přeslyševše je odložili tu věc do Brna Půh. I. 348., II. 517. Rá- čite-li přeslyšeti (anhören) mé svědomí. NB. Tč. Přeslechni mé, jestli už uniím. Na Mor. Tč. P. epištolu. Utrhače mé vždycky jste slyšeli a mne jedné hodiny p. nechcete. Ep. Pog. 23. Přeslyšte sv. evangelium. Ros. P. něčí při. Kom. P. svědky. Jg., CJB. 407. P. pacholata (tázati se jich). Ros. Přeslechl jsem to (neslyšel). Ros. Nebudiž Vám dlúho i to přeslyšeti (do konce slyšeti). Št. N. 245. — co čím. Ušima přešlyš prosbu mou. Ps. Ms. — se, verhören, falsch hören. Přeslech! jsem se. Us.