Přesnice
Přesnice, e, f., presný (nekvasený) chléb, das ungesäuerte Brod, ä'^v/??. Jedli p. ZN. Uvařil jim p-ci. BO. Po zabití beránka veli- konočního následovalo (u židů) hodování a sice ne v kvasu, nýbrž ve přesnicích; Od- straňte od sebe kvas zlý, zastaralý a pro- měňte se v p-ci novou (= odstraňte kvas hříchu); Hodujmež tedy ne ve kvasu sta- rém, nýbrž ve p-cích upřímnosti a pravdy (= ve přesných, čistých ctnostech křesťan- ských). Sš. I. 196. — P., pl., f., den či ra- ději slavnosť přesnic t. j. přesných chlebu, či svátek velikonoční židů, pascha (vz Pa- scha), Ostern, das Paschafest. Slavnosť ta trvala 8 dní, od 14.—21. nisana, v nichžto veškeren kvas z domu pilně a bedlivě se vybyti musil a jen přesných chlebů (hebr. mazzoth, řec. ??^???) požíváno, na památku usmíření a vysvobození Israele z Aegypta. Poněvadž pak beránek, jejž židé při hostině paschalné jedli, měl i typický (obrazný) vý- znam, nasloňuje Krista, našeho beránka ve- likonočního, jehož krev vylitá na kříži nám vyproštění od věčné smrti zjednala, jak tam Israelité v Aegyptě od časné smrti krví be- ránka velikonočního na veřejích značenou osvobozeni byli: tudy nazývají i křesťané své svátky velikonoční p-cemi. Dle FS. 46. a hlavitě. Sš. II. 195. Prvního dne p-nic přistoupili ku Pánu učeníci řkouce. Dnem p-nic zvala se velikonoc, ješto dle Ex. 12. 15. po sedm dní přesné chleby se jedly; Josef Flavius osm dní p-ic či paschy čítá; Na potom o začátku p-ic, kdy nastanou, neshody nebylo. Sš. Mt. 337., 338. P-ce zna- menala východ z Aegypta. Sš. Mt. 339. Přišel pak den p-ic, svátek či slavnost p-nic. Sš. L. 196. (Hý.).