Přespolní, -ný
Přespolní, -ný, přes pole k nám při- cházející, jako z blízka tak obzvláště z da- leka, zahraničný, übers Feld, auswärtig, fremd, ausländisch. V. Neznámé, p-ní a za- tmělé formy a způsobové mluvení. V. P. lidé, plátno, V., byliny. Kom., chůze. Jel., umělec, Sych., konfessí. Apol. Přespolním hospodu dáti. Kom. Jakož nám ten p-ní člověk (z jiné dědiny) pravil, že by ten list u jejieho přítele viděl. NB. Tě. 85. Jméno p. nositi. Sš. I. 1. Jest-li domácí, bude vzat do vězení, jest-liže jest p. a po druhém obe- slání by se nepostavil, soudcové naň stané právo dají. Pr.