Přestati
Přestati, stanu, stal, ání; přestávati. P., konec své práci učiniti, aufhören, ablassen, inne halten, Einhalt thun; na čas nechati, pausiren, aussetzen, unterbrechen; konec vzíti, pominouti, aufhören, Ende nehmen, erlö- schen, nachlassen; zanechati, aufhören, ab- lassen ; dosti míti, spokojiti se s něčím, zu- frieden sein, sich genügen lassen, bewenden lassen, sich begnügen; skončiti se, aufhören. Jg. — abs. Přestaň! Válka přestala. Flav. To p-vá všechno mezi námi. Dch. Zbožie i rozkoš přestane, jedno jmě dobré ostane. Dal. 128. Ten důvod p-vá. J. tr. Když začne, neví kdy přestati. Prov. Když je dosti, pře- staň. Zb. Začni odtud, kdes přestal. V. Když jest nejmilejší hra, přestaň. Prov. Již jsou ty časy přestaly (konec vzaly). Ros. Pře- stává (není dovoleno) v kostele se smáti. Kts. — kde. V hrobě přestala všecka lo- pota života. Sych. Tam u kříže přestal (posměch). Sš. Sk. 29. — komu. Přestala mu zimnice. Br. — čím (kdy). To smrtí jeho přestalo. V. — čeho (zanechati). Přestaňte neužitečných slzí, hříchů. V. Přestal své řeči. BN. Aniž toho p. chtěl. V. Přesta svého mluvenie. BO. Přestal svého předsevzetí. V., Čr. Přestavši plakánie poče mlčeti. BO. Aby takových kázání nepokojných přestali a ne- chali. Bart. 3. 5. Ten přesta své dřievnie řeči. Alx. 1143. A když jich pět sťato bylo, prosili jeho, aby již přestal toho stínánie. Let. 56. Přestaň té veliké žalosti. St. skl. V. 138. Tak svého diela přestachu a druh ot druha sě brachu; A jakž té řeči brzo přesta. Dal. 6, 20. Ať toho přestanou. Žer. L. I. 169. Sluší p-ti všie žalosti i tesknosti. Troj. 145. On nalévání nepřestal. GR. — Lom., Břez. 180., Br., Kom., Dač., Apol., J. tr. — od čeho (zanechati): od předsevzetí, od učení, od pláče, od zlosti, od zlého, V., od sváru. Br. Přestaň od toho, k čemu ti síla nestačí. Sych. P. od krve prolévání. Bart. 4. 18. (273., 306., 330.). P. od úmyslu. Bart. Od smutku p. Ler. By jediné od své závisti a nevěry přestal. BN. Přestalo moře od kloktánie svého (a fervore). BO. Aby od takové neřádné věci ihned přestal. Zř. F. I. — Koc., Th., J. tr. — oč. O kteréž (artikule) na nás oboje strana mocně sú přestali (sich einigten). Vl. zř. IL pag. 12., Zř. F. I. A. X. Mocně o to p. na králi. Bart. 2. 77. — na čem (dosti míti, spokojiti se; na Mor. říkají také: ubyti na čem. Brt.). Schránlivý na mále přestává. Kom. Na jmění svém p.; na své slávě p. V. Na pravé míře p. Sych. A na tom věc přestala. Dch. Na něčích řečech p. Bart. 2. 17. Přestaň na domácím. Vz Spo- kojený. Lb. P. na odpovědi, Bl. 40., na vodě. Har. I. 166. Přirození na mále přestává. C. P. na dvouměsíčném platu. Skl. V. 61. Král musil na tom přestati, což v zemi za obyčej jest. Žer. Sn. 57. Přestáno jest na tom na ten čas. Žer. L. L 33. Já na tom nepřestávám, leč mi věrné právo rozkáže. Ptali jsme se, přestává-li na tom svědomí. NB. Tč. Dů- vodové ti nemají té váhy, aby se na nich p. mohlo. Sš. Mt. 13. Na tom Páně vysvětlení p. mohl. Sš. J. 51. Staří a dosti bohatí lidé v jídle a pití na skrovnu přestávali. Sš. J. 67. Každý na své možnosti přestaň. Reš. Chtěl, aby na jeho hlavě všichni přestávali. Ler. Jen břicho když pásti mohou, na tom přestávají. Kom. Stavové nechtěli na tom p. Bart. Co svědci jednostejně vyznají, že na tom p. chtí. Tov. 77. Strany na tom pře- stanou. Nar. o h. a k. P. na svých právích, výpovědech, Kom., na svém, D., na výkladu. Kom. Neumí na mírných věcech p. Ml. Ne- máš-li zvůle, přestaň na mále. Č. Dosti má, kdo na, svém přestává. Č. Zpříma povězte, na čem přestáváte (čeho se držíte). Sych. Dej Bože. aby na tom přestalo (aby to konec vzalo). Bern. — Koc, Kon., Troj., J. tr. —- (na čem) jak. S ochotnou myslí přestaň na jeho vůli. Š. a Ž. Přestaň na chvíli. Us. — v něčem (upustiti). J. tr. — po čem. Po čem přestala ta bolesť? Us. — pro koho. Pře- stala pro křesťany služba ta. Sš. I. 76. — s inft. (neskonalých sloves). Přestal volati, mluviti, plakati, V., bouřiti. Br. Jestliže za- jisté zlo pro dobré výsledky zlem býti p-vá. Sš. I. 43. Přestaňte křesťanství svého špiniti neživostí v boží službě. Kom. Přestaň tedy na chudobu láti. Sš. Bs. 185. Učiti lidu ne- přestával. V. — Pozn. S inft. pass. Dům přestal se stavěti, V latině se dává desiisse v perfektu též do passiva. Papirius Crassus primum Papirius est vocari desitus. Kts. — s přechod. Tři sta muží v trúby hlučiec nepřestachu. BO. Nikda nepřestali volajíc. ZN. Cf. řec: navolat, ????.