Přestati čím
Přestati čím. Srdce tluk hrůzou pře- stává. Čch. Bs. 139. — čeho. Přestaňte již hanění toho. Pal. Rdh. I. 70. Aby hříchů přestanouce k pokání přivedeni byli. Pož. II. Aby té války přestal. Arch. VII. 301. Pročež i my přestávající všech hádek o sku- tečnosti tažení Odhinova obrátíme zření. Šf. Strž. I. 161. Žádaje, aby těch záhub nad ním přestali; Zdali by toho p. chtěl, z če- hož by jemu nepoctivosť rozmnožiti se mohla; Takových klevet aby přestal. Arch. III. 60., VII. 48, VIII. 437. Chtěli jsme toho p. na těch, kteří . . . Let. 305. Pře- stanu chvály tvé; Řekl, že chce lichvy p. Výb. II. 800., 970. — čeho kdy. I ve středu v první po masopusřě nepřestanú řemesla svého. Št. Kn. š. 171. — od čeho. Nepřestane-li od svého haněni, já . . . Žer. 316. P. od škodných věcí. Bart. 173. (88.). Nemaje úmyslu od nich (hříchů) p. Krnd. 57. Tak oněměl, že jest od božie chvály přestal. Hus II. 321. Přestaň od žalosti své. Výb. II. 479. Nemají-li práva (k tomu), aby od toho p-li. Wtr. Obr. 143. —na čem oč. Vz Přiřeknouti na koho co. O ty věci přestali na p. Mikulášovi. NB. Tč. 151. O kterúžto příhodu přestali sú mocně na p. Jindř. Berkovi z Dubé. 1532. Mus. 1880. 496. — na čem. Na pouhé zmínce p. Us. Pdl. Nejsem na tom přestávající (s tím spokojen). Mor. Vck. Musím na nejpotřeb- nějším p. Posp. Buď na tom přestáno. Krnd. 20. Dával mu 100 zl. a na 100 zl. přestali. Us. Chtěl bych na nich p. NB. Tč. 151. Že na 20 ranách přestáno býti mohlo, pravil. Vrat. Na němž ten rod po meči přestal (vy- mřel). Dač. II. 202. — na čem kde. Tento- kráte při apoštolech na polovičatém pro- středku přestáváli. Sš. Sk. 48. — na kom čeho jak. Obě straně dobrovolně mocně na nás toho jsú p-li. Arch. VIII. 564. — v čem. V rozsúzenie poslednieho lánie každá přestane výmluva. Hus II. 382. — s inft. Když přestal mluviti všech svých řečí. Výb. II. 496. To už přestává tak mlu- viti. Us. Fč. Hřešiti nepřestává. Št. Kn. š. 4.