Přesvědčení, n
Přesvědčení, n., die Uiberzeugung. P. vnější = překonání někoho dostatečností a důrazností svědků; p. vnitřní zakládá se na uvědomění vlastním, že nějaký úsudek jest pravdivým. Hš. Vz S. N. P. = uznání pravdy z důvodů předmětných. Marek. Log. 114. Mám to p. (to chybné, vz Ten). Šb. Držeti se, nabyti p.; míti, chovati p. Dch.