Přesvědčiti
Přesvědčiti, il, en, ení; přesvědčovati, überzeugen, überweisen. — koho, co. Desk nikdo p. nemůže (den Beweis gegen sie führen). Vl. zř. 446. Žádný člověk nemůž p. (überweisen) úředníků menších, leč by měl k svědomí z pánů z lavic neb z vla- dyk, kteříž v soudu zemském sedají. Zř. F. I. H. 37. Těch desk, které se tu píší, žádný p. nemóž (svědectví desk nade všecko). Vš. 121. — koho, se o čem : o zlodějství. D. P. se o stavu věci = zvěděti, dojíti jistoty, jak se věc má, v jakém způsobu jest. Sb. — se o čem jak: k své spokojenosti. J. tr. — se čemu. Chtěl se tomu p. = o tom. Kda. — koho čím. Chtě jím (svě- domím) p. obžalovaného. NB. Tč. — oč. Nejmá ižádný p. měštěnína o peníze ani o žádné nařknutie. Sob. 77. — koho kdy. Desk žádný p. nemuož po létech. Půh. II. 140.