Přetiti
Přetiti, ím, il, cen, cení (zastr.) = zaká- zati, hroziti, verbieten, untersagen, drohen. — abs. Bóh nepřetí jako člověk. BO. — komu. On jim hrozně přetieše, aby jeho neohlašovali. ZN. — komu čím. Všecko zlé, jímžto jest přetil vám; Tobě zbavením života přetil. BO. Vzhrozijí mě slova apo- štola, jimiž nám přetí. Ms. 14. stol. — od- kud. Střela přeti se zdi. Alx. Vz Zapřetiti, Přeta.