Přetnouti
Přetnouti, tnu, ul, ut, utí; přelíti, ťal, ťat, tětí; přetínati = na dvé přeseknouti, entzwei hauen, -schneiden. Jg. — co, koho: železo, D., řetěz, Dal., žílu na krku. Ras. Pán přetíná dalejší rozmluvu. Sš. J. 69. Přímka trojúhelník přetíná. Sedl. — co čím: řetěz mečem, Dal. 72. Jednú ranú řetěz mečem přetě. Dal. 170. Lubor kopie mečem přetě. Rkk. 43. An tys jak rek statný uměle přeťal pouto její mužnou sečí. Sš. Bs. 180. — co kde. (Luděk) přete tři kóže v ščítě (ve štítě). Rkk. 11. — co komu: žílu. — koho jak: na poly. Us. Proto pán z krátka a vlídně všeliké další rozbírání přetíná. Sš. L. 203.