Přetrhnouti
Přetrhnouti, hnul a hl, ut a žen, utí a žení; přetrhati, přetrhovati, přetrhávati = trháním rozděliti, zerreissen, in Stücke reissen; přelomili, přetáhnouti, tažením v životě uško- diti, zerreissen, sprengen, wehe thun; zasta- viti, konec učiniti, zrušiti, zerreissen, unter- brechen, wehren, steuern, Einhalt thun. Jg. — co, koho: niť, řízení, sněm, D., kořen, koně (jízdou polomiti, Půh. II. 422., I. 171.), Har., člověka, Rvač., mlčení, Ráj., spaní, Jel., hru, Brs. 142., vádu, rvanici, Har., za- čaté věci, V., nepravosti, Kram., Br., vyučo- vání. Plk., zahálku, smlouvu, přátelství, D., násilí, oheň, Br., písmo. V. Oheň radnici přetrhl. V. P. zlé, zjevné hříchy. Er. P. spo- jení s kým, schůzky, Dch., řeč, nesnáz (konec jí učinili), Bart. 2. 26., 1. 3., jednání. J. tr. P. zlé věci — k dobrému přivésti. Bart. 2. 13. Smrť to přetrhla. Dch. Kterak by takový nedostatek bez odtahů napraven a tak obecná zemská škoda v čas přetržena býti mohla. Nar. o h. a k. Aby (hejtmané) takové věci přetrhovali a průchodu takovým věcem ne- dali. Zř. F. I. Král přetrhl tu nesnáz. Bart. P. půhon, den Půhon durchstreichen, ihn für ungiltig erklären. Kdožby poklidů nebrali, aby se jim půhonové přetrhovali. 1564. (Gl. 269.). On mne p-hl, šp. ve smyslu: řeč mi p-hl. Vz násl. — co komu: řeč, dílo. V. Zpurně mu řeč přetrhl. .Sych. P. komu cestu. Kl. P. komu řemeslo. Šm. — co kde. Kůň všecky provazy na sobě pretrhal (potrhal). Ros. Na skřipci koho p. V. — koho, se čím: prací, Kom., chůzí. Jg. Bycha, by se běžením přetrhl, neuhoníš. Prov. Jg. — se v čem: v práci. Koll. — se. Zima, nemoc se přetrhla, déšť se přetrhl. Us. Řetěz se přetrhl. Jakoby se přetrhl, krev z něho šla. Cr. Ty mrazy se tak brzo nepřetrhnou. Us. Dch.