Přetvořiti
Přetvořiti, il, en, ení; přetvářeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; přetvořovati, přetvařo- vati; přetvářiti, il, en, ení; přetvářívati — jinak, tvořiti, přejinačiti, umformen, um- schaffen, umstalten, umbilden, umschmelzen, umwandeln, verstellen, die Gestalt, das An- sehen verändern ; vypodobniti, nachahmen ; p. se = jinou tvář sobě dáti, sich umformen, umschaffen, umbilden atd.; posunky jinou osobu představovati, mit den Geberden spie- len ; jiný úmysl předstírati, staviti se jinak než jaký jest, sich verstellen, heucheln. Jg. — co, koho. Peníze člověka přetvořují. Bur. Ten kabát ho zcela přetvářil. D. Obraz p. (přemalovati). Ros. Ruku svého otce (pod- pis) přetvářil. Kron. — co, se v co. Ctnosť v bohyni přetvořiti. Měst. bož. V larvy se přetvořují. Lom. V ženský kroj se přetvo- řují. Gníd. Přetvořuje se jazyčné l v j a zubné n. Bž. 52. Vz Přestrojování. — v čem. Duch v čemkoli se p. schopný jest Vaněk. — se po kom. Opice se umí po jiných přetvářeti. V. — se před kým. Us. — co, se čím: znamenm podkovy. Chč. 381. Přetvářeti vniterní silou ostatní látky. Kos. Ol. I. 24.