Převrátiti
Převrátiti, vrať, tě (íc), il, cen, cení; převraceti, ejí, eje (íc), el, en, ení; přepra- covati — na jinou stranu obrátiti, auf die andere Seite legen, wenden, umwenden; zjinačiti, verändern, verkehren; poraziti, převrci, umwerfen, umstossen; vůli něčí změniti, umstimmen, umkehren. Jg. — co, koho: kožich, punčochu, list, stůl, Ros., zákon, ZN., soud, Boč. exc, oči, Jg., vládu, říši, právo (zničiti), D., vůz, někoho ( = po- raziti, 2. vůli jeho změniti), Us., slova, smysl, Sych., pohyb. Vys. Ohlídej se na zadní kola, nechceš-li převrátiti. Převrátil káru, spraví vůz (napraví neštěstí). Prov. Otík Braniborský převrátil řízení země (změnil, s pojmem špatnosti). — co jak. P. zákon v jiný smysl. J. tr. P. se ko- trlcem. Anth. II. 392. A z kořene převrací hory. Pr. P. někoho i s koněm. Alx. 1120. P. něco v jiný rozum. Chč. 610. — co proč. Právo pro dar p. Alx. 1098. — co kde čím: seno na louce hráběmi. — se. Toť ať se můj dům celý převrátí. Dch. Vůz se p-til. Us.