Převrci
Převrci. — abs. Bod přechodu nezřídka příčinou bývá, že zpěváci p-nou. Zv. př. kn. II. 21. — co. A tak Sovka převrhl kozelec a co prve velebil, to potupil. Let. 325. Sám to převrz (uvaž), mohl-liby tolik zbožie mieti. Kšch. 9. Aby knihy mé mistr Rokycana převrhl (přečetl). Výb. II. 362. Tak jsem to převrhl (rozvrhl), že na týden dostane se jim (žoldnéřům) 270 kop. Arch. VII. 292. Chce mi se p. ta sladká slova (o nich přemýšleti). Št. Kn. š. 287. 8. — co s čím. Voda velká byla a s prámem je p-hla. Dač. I. 155. — kde. Když to na svej mysli prevržeš (uvážíš). Výb. I. 293., 297. — co kde kdy. Život svůj každý deň aspoň kratičce převrz v mysli své. Hus III. 121. — co o čem. Myšlenie svá pilně rozvažte, o všech věcech srdce svá převrzte, již-li proti nižádnému nenávisti nižádné ne- máte. Hus II. 382. — se. Štěstí náhle se p-hlo. Šbm. — se več. Skromnosť p-hla se v přepych. KP. Poměr přátelský se p-hl v nepřátelsky. Šmb. Žalosť její p-hla se v úsměv. Hlk. Sebecit může se p. v domý- šlivosť. Dk.