Převzíti
Převzíti, vezmu, vzal, at, etí —- na sebe vzíti, übernehmen; přendati, in die andere Hand nehmen. Jg. — co: úřad, listy, práci, řeč. D. — co komu: řeč (přerušiti ho v řeči). Šm. — co na koho. P. na sebe dluh. Ros., V. — co odkud kam. Z jedné ruky do druhé něco p. Ros. Od boží to matky převzali zpěv sladký. Sš. Bs. 30. — co po kom. P. po otci hospodářství (ujati). — se koho = chopiti se ho. Pře- vzal se bližního nejednou a roztřásl. Plk.