Přezříti
Přezříti. — co. Některú věc přezří. Št. Kn. š. 180. — komu. I přezří (Buoh) ďáblu, aby oklamal je. Št. Kn. š. 11. Často člověk nechce svému p. málo. Ib. 43. — co jak. Cizí vady dobrovolně p. Jel. Enc. m. 30. — komu kdy. Na modlitvách přezřel-li jest mysli blúditi kudys. Št. Kn. š. 182. — co kde: v manželstvě. Št. Kn. š. 38. — co na koho. Často přezří na ny Bóh leckakús práci. Št. Kn. š. 249. 4.