2. Příběh
2. Příběh, u, m., věc sběhlá, eine Bege- benheit, Geschichte, der Vorfall, Hergang, Vorgang, Verlauf, das Ereigniss. Jg. Veselo- hra zapletený p. vyobrazuje s veselým zá- věrkem. Kom. J. 953. Celý p. povídati. D. P. pomatený, podivný, skutečný, pravdivý, neobyčejný, pouhý. Us. P. z života svého
vypravovati. Us. Ve při p-hy líčiti, im Pro-
cese die Thatsachen darstellen. J. tr. Celý
ten p. divně a jinak od nevěrců natahován
byl. Sš. Mt. 121. Sv. Marek nejnázorněji p.
ten vystavuje. Sš. Mr. 13. Sv. Štěpán nej-
šířeji o p-zích za Mojžíše stalých mluví. Sš.
Sk. 74. (Hý.). — P, případ, Fall, Vorfall,
m. V tomto příběhu. Ros. Vz Skutek. — P., útok, der Anfall. Nebojíme se p-hu ne- přátelského, dokud tebe obranci miti budem. Roter, otčen. Dampier v p-hu vojenském hlava opatrná jest. Skl. 298.