Přiběhnouti
Přiběhnouti, hnul a hl, utí, přibíhati (při- běhovati, na Slov.), zu-, her-, herbeilaufen, gelaufen kommen, anrennen, gerannt kom- men. Jg. — abs. Přiběhl a zase odběhl. Us. — kam: k boji. Troj. P. k řece. Alx. 1125. P-hl ke mně do pivnice NB. Tč. — za kým. Tu za ním přiběhnú lidé řkouce: poď ven. NB. Tč. — sobě = pospíchati. eilen. Ros. — komu k čemu, na co: ku pomoci, na pomoc, Ros. -- na koho čím: mečem (lépe: s mečem). D. — kdy. Hned po něm přiběhl Rad. zvíř. — se. Přiběhlo se = stalo se. Šm.