Přibezděčiti
Přibezděčiti, il, en, ení; přibězděčovati = bezděky přinutiti k čemu, nöthigen. — koho k čemu čím. Že by je byl násilím k obětování přibezděčil. Pass., Výb. I. 295. Aby studem a hanbou knapravení sv. života p-čen byl. Sš. II. 289. — Lom., Pass. 634.