Příbuzný
Příbuzný; příbuzen, zna, o. Mkl. Etym. 56. Cf. Deďuľa, Dever, Deverina, Drusák, Přívuzný, Sežrati (dod.). P. stupnice. Zv. Př. kn. I. 14. — komu. Místo p-né na- šemu. Sš. II. 45. Sluší více příti tomu, pří- buznější jsi ty komu. Ezp. 2172. — čím. Slova smyslem p-ná. Us. P. smýšlením. Dch. — jak. Vnitřně p., Tš., krevně, Osv. VI. 550., vzdáleně. Stč. Zem. 706.