Přídatek
Přídatek, tku, m., přídavek, die Zugabe. — P., das Attribut, vz Přívlastek. Přidati, dám, 3. os. pl. dají (dadi, zastr.), přidej, daje (dada, ouc, zastr.), dal án, ání; přidávati, zugeben, hinzugeben, hinzufügen, hinzuthun, zulegen, zutheilen, anhängen. -— abs. Přidávej (barvu přiznávej, ve hře; 2) oka u punčochy). Us. — co čemu, komu: Přidal mu 2 tolary. D., Ros. Napřed mi dal dvě měřice žita, pak mi ještě peníze přidal (ty, které mi právě dal). Brt. P. pečitému omáčku. Kom. — čeho (neurčitou měrou). Přidal mi peněz, jablek, ale: dva zlaté. Při- dej, Bože, trpělivosti. Sš. P. 293. P. řeči něčí slov. Chč. 608. Osobě své přidal jsem pečlivosti a přispořil práce. Troj. 334. Bo- lesť moci přidává. Alx. 1123. P. někomu útěchy. Kat. 180. Bůh přidával jim darů svých. Bl. 92. Přidala neúroda drahosti. Jel. P. oleje. Byl. Nemoc krásy nepřidá. Prov. P. času, červené barvy (zahanbiti). V. Ta přidala barvy (začervenala se). Us. Msk. — Pozn. U genitivu dělivého musí čásť s cel- kem stejnorodá býti čili náležeti k témuž rodu věcí jako celek, a neurčita. Brt. — co, čeho nač. P. jedno na 10 jablek, Jg., vody na kolo. Vys. Přidaj, Hospodine, dnuov králových na dni jeho. Výb. I. 505. — — co, se čeho k čemu. 45 k 60 = 105. Us. Vůli svou k čemu p. Troj. P. dělníka k dělníkům. Vys. Bláta k louži přidává (zlo zvětšuje). Prov. P. oheň k slámě Us. K něčí straně se p. Dch. Očividně se ne- mění smysl, k té-li čili k oné-li se vazbě při- dáme. Sš. J. 23. Přidal jsem se k trhu jejich = přišel jsem, bin dazu gekommen. NB. Tč. Vz konec článku.— co, čeho komu. P. ubitému ran, Br., někomu slávy, Br., času, V., sobě noci, Zlob., srdce, mysli, V., mlýnu vody, Vys., někomu starosti, Šm. — J. tr. — co o čem. Přidává tu o poselství svém. Sš. J. 89. Přidává tuto Petr, čeho tam není, o ovlaze a ochladu; O času, kdy se to stalo, nic nepřidává sv. Lukáš. Sš. Sk. 37., 35. (Hý.). — co komu čím. Kdo pak z vás pečováním může přidati vzrostu svému loket jeden? Sš. L. 124. Ale takovýmto počínáním přidali fariseové srdnatosti člověku prozřel- covi. Sš. J. 165. — co v čem (kdy) : v koupi, V., ve hře. Šm. K soudu některé osoby v počtu dostatečném p. J. tr. — komu čeho kam: do vína vody, Har., oleje do lampy, Us., mlýnu do kamene (více obilí do kamene pouštěti). Vys. Kalmus mezi léky p. Byl. — koho komu za co: za soudce, Háj., za strážného. Vrat. 63. — komu na čem: na mzdě; tato vazba' nemá žádného dokladu, lépe: p. mzdy, nadlepšiti, přilepšiti mzdy. Jv. — co odkud proč. Že Lukáš z vlastního k docílení většino důrazu příběh ten skutečný ač později stalý přidal. Sš. Sk. 64. — se. Přidá se to = přihodí se to, es ereignet sich. Slov. Co se tam při- dalo (= přihodilo)? Na Ostrav. Tč. To se často (mi) přidává. Us.